Pomocník v poporodní adaptaci dítěte

Proces porodu je pro dítě náročnou zkouškou. Při porodu má velmi aktivní roli (ne jak se v některých publikacích píše, či jak se dříve tvrdilo, že dítě je pouze pasivním účastníkem) a přechod "z vody na souš" je podmíněn fyziologickými změnami, které nemusí proběhnout hned v první vteřině narození.

Tou hlavní změnou je rozedmutí plic a jejich naplnění kyslíkem - první nádech. Aktivací dýchacích pohybů dítěte se dech stabilizuje a dále je schopno dýchat samo. Prvním nádechem a následnou stabilizací se začne tzv. fetální krevní oběh měnit na novorozenecký (uzavření foramen ovale mezi srdečními síněmi).

Jak v těchto chvílích může pomoci nepřerušená pupeční šňůra? Než se dítě adekvátně adaptuje na nové prostředí a krev začnou okysličovat plíce, dostává se mu okysličené krve právě ze stále tepajícího pupečníku. Tím nedojde k případné hypoxii a adaptace může nerušeně pokračovat. Ze zjištěných dlouhodobějších účinků dotepání pupečníku je prokázáno zvýšení hladiny hemoglobinu a zásob železa.

Někteří odborníci mohou argumentovat odloženému přerušení pupečníku rizikem poporodního krvácení, což ale nebylo dosud potvrzeno. Nebo zvýšeným rizikem patologických hodnot novorozenecké žloutenky. Dotepání pupečníku toto riziko mírně zvyšuje, proto je dobré znát příznaky navyšující se žloutenky a věnovat první dny kojení a slunění.

Lotosový porod

Když už je řeč o odloženém přerušení pupečníku, chtěla bych zmínit Lotosový porod. Myšlenkou lotosového porodu je neoddělovat dítě od své placenty, dokud neodpadne sama, stejně jak odpadá pupeční pahýl. Takto může být dítě napojeno na placentu až několik dní. Někdo preferuje přerušení provést formou rodinného rituálu např. přepálení pupeční šňůry několik hodin po porodu. V případě lotosového porodu se většinou placenta ukládá do nádoby/košíku se solí či bylinkama kvůli odéru a manipulaci.

Jak přirozeně porodit placentu?

Čím dál více žen má v porodním přání psáno, že placentu chtějí porodit přirozeně. Co to vlastně znamená? Znamená to, že k porodu placenty si nepřejí podávat uterotonika (léky na podporu stažení dělohy) ani manuální přidržení děložního fundu a lehký tah za pupečník. Chtějí počkat, až bude placenta odloučena, přijde slabší kontrakce (v porovnání s těmi ve II. době porodní) a placenta se porodí.

Na toto vše lze čekat za předpokladu, že se neobjeví žádná komplikace typická pro tuto část porodu, nejčastěji se tedy jedná o krvácení děložní nebo z porodního poranění. Standardně se v českých porodnicích na III. dobu porodní nechává čas jedné hodiny. 

Nejúčinnější polohou pro spontánní porod placenty je hluboký dřep. Ne každá žena je po porodu schopna, ochotna nebo podpořena se do dřepu dostat. Pokud již probíhá poporodní bonding (skin-to-skin kontakt), je pár triků a tipů, jak i v leže na zádech přirozeně placentu porodit.

1. Podpořte první přisátí dítěte či samopřisátí. Při kojení se opětovně vyplavuje oxytocin, který napomáhá ejekci mléka z mlékovodů. Tento hormon také stále účinkuje na dělohu, která se stahuje a tím napomáhá odloučení placenty. Tímto mechanismem je i v šestinedělí podpořeno správné zavinování dělohy do její původní velikosti.
2. Pomocí masáže děložního fundu přes bříško můžeme dále podpořit odloučení placenty. K této masáži je vhodné využít olejíčku s éterickými oleji, např. rozmarýn, jasmín, a pod. Takovou masáž provádí i Vaše miminko, které se snaží dostat k prsu a nožkama se odráží od bříška. 
3. Nasimulujte polohu dřepu. Nebude Vám sice pomáhat gravitace, ale pokrčením v kolenou a přitažením co nejvíce k tělu můžete napodobit polohu hlubokého dřepu. Je možné využít šauty porodnických křesel/postelí a zapřít se do nich. Nebo instruujte svého partnera, dulu, porodní asistentku či kohokoliv jiného, koho si vyberte jako svůj doprovod k porodu, a ten nohy může přidržet. Pokud máte kapacitu, je dobré si pamatovat, že pokud dáte kolena blíže k sobě a kotníky od sebe, otevíráte pánevní východ, což může být nápomocné.
4. Pokud čas plyne a k porodu placenty nedochází, je lepší zvážit své možnosti a prostě vstát a projít se. Popochodujte po boxu, jděte do dřepu, třeba i na záchod. Jestliže ani tak k porodu placenty nedojde, je pak na Vašem zvážení všech možných rizik a projednání dalších možností s personálem porodnice.

Tento postup zatím všem ženám v mé péči fungoval. :) Snad Vám mé postřehy a rady pomohou k přirozenému porodu placenty. A pokud máte jiné tipy, budu ráda, když se o ně podělíte v komentářích.

Co s placentou po porodu?

V porodnicích se s placentou nakládá jako s nebezpečným odpadem a je stejně tak likvidována. Někdy je v rámci studií zkoumána. "Můžu si placentu odnést domů?" Ano, můžete. Většinou je ale potřeba si k tomu donést vlastní nádobu a zajistit, že nebude dlouho v teple a dát ji po jejím vychladnutí do lednice (nebo mrazáku). No a co s placentou doma?

Placenta se dá různými způsoby zpracovat a nebo dokonce i zkonzumovat, tzv. placentofágie. Hned po porodu se dá připravit placentový koktejl (část mateřské části se s různým ovocem rozmixuje jako smoothie), který má údajně dobrý vliv na mírnění poporodní krvácení. Mezi další možnosti patří zpracování do kapslí, homeopatik, tinktur či krémů a balzámů. Více informací se můžete dovědět například na www.zpracovaniplacenty.cz .

Další využití může být spíše památkového charakteru. Když placentu natřete barvou a uděláte její obtisk, hned pochopíte, proč se jí říká strom života. Pupečník se dá usušit v rozmanitých tvarech a vydrží Vám tak až navěky.

A v neposlední řadě se placenta může prostě a jednoduše zakopat pod strom nebo jen tak. Při této příležitosti se dá udělat krásný rituál navrácení placenty Zemi, čímž můžete uzavřít celé těhotenství, porod a třeba také šestinedělí. 

Ráda bych na konec zmínila, že využití placenty se meze nekladou a je jen na Vás, pro co se rozhodnete. Nejkuriozitnější příběh jsem slyšela od jednoho páru, který se po porodu ptal, zda si ji můžou odnést domů. A jelikož jsem děvče zvědavé, ptala jsem se, co s ní mají v plánu. Placentu nesli domů svému nemocnému pejskovi v naději, že mu pomůže. :)